aložen na počátku 14. století, Búz z Búzova byl v letech 1317 - 1339 prvním známým držitelem hradu. Od poloviny 14. stol. jej drželi páni z Vildenberka, kteří v roce 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi. Ten je pak v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu.

rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Je pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad . Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472 - 1696 byl v    majetku mnoha různých českých a moravských rodů. Pak celé panství kupuje Řád německých rytířů.

yl založen na vysokém skalnatém břehu nad řekou Moravicí. mohutné zříceniny svědčí o tom, že zde stála opravdu velká a výstavní pevnost. Však se také v době střetů s Jiříkem z Poděbrad a Matyášem Korvínem svádělo o Vikštejn mnoho urputných bitev, v nichž vrtkavé štěstí jednou stálo na straně dobyvatelů a podruhé se přiklonilo obráncům. Hrad s tak bohatými a barvitými dějinami je pochopitelně opředen mnoha pověstmi.

akladatel hradu, Vítek z Kravař, pán na Vikštejně, pořádal velkolepé turnaje, na které zval rytíře z širokého okolí. Při jednom takovém klání, kdy zase znělo řinčení mečů, dusot koní a třesk lámaných dřevců, se dostal hradní pán do sporu s rytířem Tunklem, jenž byl povahy nadmíru zlé a neurvalé. Nakonec ho pan Vítek vykázal z hradu. Pohaněný rytíř sliboval strašnou pomstu. Zanedlouho musel Vítek z Kravař se svými zbrojnoši z Vikštejna odjet, aby pomohl příteli. Tunkl využil příležitosti, vnikl na hrad, vyvlekl Vítkovu choť na věž a tam ji rozsekal na kusy. Od té doby lze ve výroční den vraždy zahlédnout přízrak nebohé ženy v bílých zakrvácených šatech, kterak obchází hradní cimbuří a hlasitě naříká.

V blízkém okolí leží zámek Vikštejn.                                        (více)

Legendy:

Čerti na Bezdězu

Kouzelný pohár

Vězeň na Bezdězi 

rvní nepochybná historická zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Král Přemysl Otakar II. vydal tehdy listinu, jíž zakládá v Bezdězských lesích město, neuvádí však které. Hrad byl postaven jako pevnost a jako reprezentační místo krále, bez jakýchkoliv hospodářských budov. I když se během stavby původní koncepce poněkud měnila a upravovala, Byl Bezděz postaven v průběhu nemnoha let koncem třetí a počátkem čtvrté čtvrtiny 13. století a představuje tudíž jednotný výtvor vyspělé ranné gotiky, jak nám byla přinesena cisterckou stavební hutí z Burgundska přes severní Německo. Stavitelé hradu vytvořili na vrcholu hory pevnost prakticky nedobytnou a přitom umělecky vysoce působivou. hodnou krále ""železného a zlatého"".

rad má silně protáhlý půdorys, táhnoucí se podél hřbetu hory. Na samém vrcholu stojí hlavní okrouhlá 35m vysoká věž, střežící nejen celý Bezděz, ale i vstup z hradu dolního, západně od věže, do hradu horního, vlastního sídla panovníkova na východ od věže. Věž měří v průměru 10,5m a její zdi jsou ve spodní části 4m silné. Směrem vzhůru se místnosti v každém podlaží zvětšují a stěny ztenčují. Do věže se vstupovalo portálem asi 9m bad zemí z ochozu hradby, oddělující horní a dolní hrad. Od dolního hradu se táhne k západu mohutná 180cm silná hradba ke třetí bráně, hlavnímu vstupu do hradu.

rad Bezděz se stal ve 13. století nástupcem staršího správního střediska v obci Bezdězu. Bezdězská, država českých knížat a později králů byla pozůstatkem panovníkům patřícího pomezního hvozdu, jenž obepínal jako přirozená hradba celé české knížectví. Hmotné i písemné zprávy o jeho osídlení jsou až do konce doby knížecí skoupé, takže převážně pouze místní jména dokládají, že nešlo o končiny liduprázdné. Jednou z předkolonizačních osad byla i ves Bezděz, nazvaná po jakémsi Bezdědovi, jehož jméno uchovávají i nedaleké Bezdědice.

Pozůstatkem knížecího dvorce, z něhož od 12. století villicus čili vladař spravoval bezdězskou državu, je kostel sv. Jiljí, původně románský tribunový kostel, jenž býval patrovou chodbou spojen s obydlím knížecího úředníka. Přes barokní úpravy v letech 1764 - 1769 zachoval se kostel ve své hmotě v románské podobě, i s románskou apsidou, zdobenou obloučkovým vlysem a ozuby. Ke knížecímu dvorci u kostela sv. Jiljí v Bezdězu se také pravděpodobně vztahuje ne zcela jistá zmínka v listině knížete Bedřicha, datované roku 1185 "in Bozdiz".                    (více)