Legendy:
rad
Kokořín byl postaven ve 2.čtvrtině 14.století na okraji panství pánů
z Dubé, pravděpodobně Hynkem Berkou z Dubé. Hrad byl potom používán
asi do poloviny 16.století. Protože však nebyl snad po celých 200 let
od svého založení opravován,chátral,až zpustl natolik, že již
nebyl způsobilý k bydlení. Kromě toho byl hrad těžko přístupný a
nepohodlný. Již v 16. století se o něm psalo jako o pustém. Kolem
roku 1530 proto byla asi dva kilometry od hradu Kokořína rodem Běřkovských
ze Šebířova ve vsi postavena tvrz.
období romantismu se zřícenina se svým okolím stala inspirací mnohým
našim umělcům.Koncem minulého století celou oblast, včetně zříceniny
hradu, koupil pražský podnikatel Václav Špaček. Rozhodl se , že v
okolí Kokořína vybuduje zařízení pro rekreaci a turistiku. Proto v
letech před první světovou válkou opravil hrad ,a po válce postavil
rekreační zařízení, koupaliště a tenisové kurty v údolí pod ním.
Interiéry hradu jsou romantizující ukázkou bydlení. Ochozem po cimbuří
se dá celý hrad obejít a návštěvníci mohou vystoupit i na hradní věž,
odkud je pěkný výhled do údolí.
Legendy:
Zachovalý hrad na pískovcové skále v údolní poloze nedaleko
Sobotky.
rad
založil patrně Beneš z Vartenberka před rokem 1349. Po roce 1370 byl
Petrem z Vanrtenberka radikálně přestavěn. Po pánech z Házmburka přešla
Kost roku 1497 do rukou Šelmberků, kteří se svou činností výrazně
zapsali do její podoby. Po roce 1542 hrad drželi Biberštejnové, kteří
ho rozšířili a renesančně přestavěli . Za Lobkoviců okolo přelomu
třetí a čtvrté čtvrtiny 16. století vznikla celá jižní část dnešního
areálu včetně hospodářských budov s pivovarem. Albrecht z Valdštejna
stačil ze zamýšlené velkorysé přestavby realizovat pouze sallu
terrenu v nádvoří jádra. Roku 1635 hrad vyhořel a definitivně
ztratil rezidenční funkci. Koncem 17. stol. za Černínů byl jeho palác
upraven na sýpku a zbytek utilitárně využíván. Jako objekt s
vojenskou hodnotou byl hrad chápán ještě v roce 1866, kdy pruská rozvědka
pořídila jeho fotografie, patrně nejstarší dochované fotografie českého
hradu. Památková obnova a prezentace jeho paláce patří mezi nejzdařilejší
zásahy na českých hradech poválečného období.
odobu
první fáze hradu známe velmi nedostatečně i díky tomu, že se se změnou
komunikačního schématu v druhé fázi zřejmě změnila i celá terénní
situace, což měkké pískovcové podloží vcelku dobře umožňovalo. Původně
se do hradu vcházelo nejspíše od severu a jediným nesporným pozůstatkem
jeho prvé fáze je čtverhranná obytná věž s okoseným nárožím v
severozápadním nároží jádra, vystavěná z lomového kamene. Při přestavbě
v poslední třetině 14. století, provedené ze štuk, byl prostor přístupu
k hradu odlámán a nový přístup veden spirálově okolo nyní
samostatné skály, na níž se vypíná velká obytná věž lichoběžníkového
půdorysu. Jejím specifikem je fakt, že nižší úrovně byly od počátku
provedeny jako sýpka. Jak dokládají konzoly po krb velkého sálu, který
měl být v posledním patře, názory na výšku a podobu věže se několikrát
během stavby změnily. Dnešní poslední patro s velkými okny ve výklencích
se sedátky, prevétem a architektonicky náročně pojednaným trezorem,
vzniklo až v poslední etapě této stavební fáze.
Legenda:
členité, kopcovité krajině západního Podkrkonoší, mezi Novou Pakou
a Dvorem Králové, ze všech stran obklopeno lesy, leží městečko
Pecka. Nad ním, na strmém návrší, se tyčí stejnojmenný hrad a pozdější
zámek, dnes už z větší části zřícený. Pouze jedno křídlo, západní
palác, nadále odolává nepřízni osudu a poryvům horských větrů.
Jména se hradu dostalo podle oblého, peckovitého tvaru kopce, na němž
byl vystavěn. To se pak přeneslo i na městečko rozvíjející se v
podhradí. (více)
