dysi
dávno vládl v tomto kraji prchlivý kníže. Špatně dopadl ten, kdo knížeti
způsobil sebemenší mrzutost. Jak už tehdy bylo zvykem, trávil kníže mnoho
času při lovu v lese. K lovu používal vzácného sokola, o kterého se pečlivě
staral nejoddanější muž jeho družiny. Jmenoval se Beneda.
ednou
se přihodilo neštěstí. Vzácný pták pošel. Trvalo dlouho než se sokolník
odvážil svěřit se s hroznou událost knížeti. Jak se dalo čekat, špatná
zpráva knížete rozlítila tak, že na oddaného Benedu tasil meč. Ten však
byl šikovnější a pánovi meč z ruky vyrazil. Potom už na nic nečekal a
prorazil si cestu ven z hradu.
enedu
začali hledat zbrojnoši a chtěli ho přivést do hradu živého nebo mrtvého.
Jenže po Benedovi jakoby se zem slehla. Utekl do lesů, kde se ukryl a začal
se živit pálením uhlí. S lidmi se stýkal jen výjimečně tehdy, když jim
prodával vypálené uhlí. Jednou takhle zase pracuje na svém milíři a tu
slyší v dálce troubení polnic. Lekl se, a proto se ukryl do blízkého dutého
stromu. Za malou chvíli slyší dusot kopyt. Kolem něj se mihl zpěněný kůň
s jezdcem a za ním rozzuřený zubr. Beneda nelenil, vyskočil z úkrytu a jedním
máchnutím rozťal zubrovi čelo. Zvíře se skácelo k zemi a Beneda je několika
ranami dobil.